Jdi na obsah Jdi na menu
 


JAK VYCHOVÁVAT DĚTI

Narazila jsem tuhle čirou náhodou na skvělý článek paní Evy Tiché, věnující se výchově dětí. Neznám jí, ale s radostí bych s ní zašla na dvojku vína a určitě bysme skvěle pokecaly. Mluví mi totiž z duše a nedá mi to , abych tento její skvělý návod na výchovu dětí neumístila i sem. Takže - nohy na stůl, dvojku do ruky a hezké počteníčko:

 

Rychlokurz správné krkavčí matky

aneb - jak se nestat otrokem dětí?

 

V momentě, kdy i ta sebehodnější mimina dorostou do fáze "lezení po čtyřech", je to, jako když matka přestoupí z české lokálky do rychlovlaku TGV. Volné chvíle od té doby počítá spíš na vteřiny a je prakticky jedno, jestli je potomkům rok, nebo deset let. Není to však vina dětí, ale dost často naše. Věnujeme jim péči hodnou novorozence a přitom s nimi dávno hází puberta…. Jak z toho ven? I v této anarchii lze převzít vládu do svých rukou. Takže jak na to? Držte se zuby nehty následujících rad:
 
 
Pravidlo číslo 1: Večery patří rodičům
 
Správný novorozenec má podle chytrých příruček prospat většinu dne, v reálném životě se taková miminka vyskytují stejně často jako bílí tygři ve volné přírodě.
Jestliže máte doma křiklouna, ujistěte se, že pláč nemá objektivní příčinu. Pokud je vše v pořádku, pochovejte, pomazlete, ale dlouho nenoste. Jde to sice proti základnímu mateřskému instinktu, ale z hodinového nošení na ruce budou dvě, tři, čtyři... a vy místo odpočinku budete posilovat ruku tak dlouho, až si vypěstujete tenisový loket.
Na hojně rozšířenou averzi vůči večernímu usínání v postýlce má krkavčí máma recept. Je to metoda 5 minut. Interval kontrolních návštěv u dítěte prodlužuje o pět minut. Takže: 5, 10, 15... Zní to jednoduše, je to bolestivé. Vážně hodně, dokonce i pro krkavčí mámu. Zatímco normálně čas běží, teď se vleče. V tuto chvíli je nezbytné zapojit otce (stejně jako do všech následujících pravidel). Vyplatí se vydržet, krkavčí máma je prozíravá. Připravuje si tím půdu na spoustu let dopředu. Její děti pak považují za naprosto přirozené, že večery patří rodičům, zatímco ony usínají v pokoji.
 
 
Pravidlo číslo 2: Kojení není povinnost
 
I správná krkavčí máma ví, že pro dítě je nejlepší mateřské mléko. Někdy ale ani přes sebevětší snahu kojit nejde. Jestli máte málo mléka nebo byste každé přiložení dítěte k prsu raději vyměnila za natahování na skřipec, nechte toho. Bez ohledu na "rady chytrých hlav". Než trpět fyzicky a psychicky, dejte dítěti mléko umělé. Koneckonců, proč je na trhu tolik výrobků? Asi to nebude tím, že je nikdo nekupuje.
 
 
Pravidlo číslo 3: Nejste taxikářka
 
Nejdřív je to kojenecké plavání, potom cvičení batolat, pak přijdou lekce angličtiny, pro syna tenisová příprava, dceři zajistíme kurz keramiky a baletu. Svým dětem vyplňujeme čas, ještě než vůbec začnou chodit, sebe tím připravujeme o drahocenné hodiny, které nám ukrajují taxikářské přesuny a hluché prostoje při čekání na konec kroužků.
Správná krkavčí matka ví, že dítě se naučí plavat i bez přípravy v kojeneckém věku, na kroužky bude mít dost času, až začne chodit do školy. Pohyb, zdravé utahání i rozvoj tvůrčích schopností mu zajistí stejně dobře dlouhou procházkou na hřiště, kde si vybuduje i ty správné sociální vazby.
Krkavčí máma samozřejmě doprovází šestileté dítě do školy, šestnáctileté však na vzdálenou chalupu jeho spolužáků přepravit vlastním vozem odmítá. Heslem krkavčí mámy je: Kdo je schopný strávit víkend mimo domov bez dozoru dospělých, musí být schopný se na místo sám dopravit.
 
 
Pravidlo číslo 4: Zapálené matky ignorujte
 
Krkavčí matka se řídí platnými zákony, vytváří si i vlastní uzpůsobené svým zálibám a potřebám. Pokud se v soukromém výčtu "trestných činů" objeví dětské maškarní plesy a hromadné oslavy narozenin kamarádů potomků, odmítá se podobných akcí účastnit. Nemůže, dopustila by se "trestného činu". Přítomnost svého potomka na nich toleruje, ale jen v doprovodu jiné osoby. Pokud ve slabé chvíli podlehne a místem konání oslavy se stane její byt, zajistí si dostatečné zásoby dopingových látek, které jí zaručí přežití s úsměvem na tváři, i když banda dětí používá její novou sedací soupravu jako trampolínu.
Krkavčí máma rovněž odmítá přijmout za své tvrzení, že nejlepší oblečení na dětský maškarní bál je to, které ušije matka. Ví, že originální maskou může být i převlek rychle nakombinovaný ze starých šátků, vytahaných trik a nepotřebné bižuterie. Odmítá i teorie o nezbytnosti pečení narozeninových dortů a vánočního cukroví doma. Mnohem víc jí chutná od profesionálů z cukrárny odnaproti.
 
 
Pravidlo číslo 5: Nejste služka
 
Zatímco spánkový režim musí krkavčí máma v dětech složitě vypěstovat, s darem pro vytváření nepořádku kolem sebe se snad všechny rodí. Správná krkavčí matka nelpí na nemocniční čistotě bytu, toleruje jistou dávku nepořádku, ale odmítá přistoupit na kupu oblečení pravidelně hozenou centimetr vedle prádelního koše, stejně jako autíčka a ostatní hračky mezi dveřmi bytu.
Pokud podobná "díla" objeví, až když dítě usíná, potlačí automatickou reakci vše uklidit, případně i vztek a nutkání potomka probudit. Udělá to až ráno, o patnáct minut dříve než obvykle.
 
Krkavčí máma je za každých okolností důsledná, tedy i ve svých nárocích na úklid. Nejpozději po třech týdnech časnějšího budíčku (i víkendového) obvykle i ty největší rebelové přijmou nezbytnost úklidu za svou.
 
 
Pravidlo číslo 6: Domov není hotel
 
Krkavčí matka učí šetrnému chování k přírodě. Pokud má čas, vyhoví přání dítěte přichystat k snídani palačinky, novou objednávku vyslovenou po prvním soustu však neumožňuje. Je ochotna tolerovat změnu chuti do té míry, že dítěti nabídne suchý rohlík, případně chléb. Když i tyto základní potraviny odmítá, nepřipouští si pocit viny a potomek odchází z domova hladový. Krkavčí matka ví, že po druhé objednávce by mohla následovat třetí, ale i čtvrtá.
Dítě krkavčí matky je již od útlého věku vedeno k tomu, že pro získání potravy musí samo něco udělat. Jakmile je jeho chůze stabilní, dá mu máma do jedné ruky talíř se lžící, do druhé hrnek a trvá na přinášení předmětů na stůl i jejich uklízení. Vynálezce plastu budiž veleben, stejně jako nadšení malých dětí pro hru.
Krkavčí matka na samostatnosti potomků trvá. Čím dřív povinnosti související s chodem domácnosti na dítě deleguje, tím méně jich bude mít na bedrech ona.  Teenagerům netoleruje záměnu domova za hotel, jehož služby jsou využívány zdarma, a do kterého je možné chodit dle uvážení dítěte. Dokud za něj nese odpovědnost, určuje režim vycházek ona. K dobru se jí přičítá, že za nocleh si nic neúčtuje.
 
 
Pravidlo číslo 7: Nejste banka
 
Používání platebních karet u nás už natolik zevšednělo, že si děti pletou rodiče s bankomatem. Přistoupí, vyťukají heslo a čekají obnos (nikdy ne nižší než 200 Kč). Oznámení "výběr zamítnut" potomci nechápou, domnívají se, že příčinou je špatný PIN. Krkavčí matka však na opakované zadávání hesla nereaguje. Ví, že nejvíc si dítě cení peněz, které si vydělá samo. Do patnácti let sice brigádu nesežene, výpomocí v domácnosti a na zahradě vydělávat může.
Krkavčí matka dává dítěti kapesné, nákupy z našetřených peněz, jakkoliv jsou z jejího pohledu nesmyslné, nekomentuje. Pokud dítě protelefonuje částku přidělenou na jeden měsíc už za dva dny, nechá je po zbytek měsíce bez možnosti volání. Kontrolu zajišťuje tak, že volá sama, a když dítě hovor odmítne, přijde odpovídající trest. Potomek příště s kreditem raději vyjde.
 
 
Pravidlo číslo 8: Nejste vizitkou rodičů
 
Krkavčí máma si čte detektivku, zatímco její dítě píše úkoly. Nestojí nad ním jako dráb, dává mu prostor pro rozvoj vlastní osobnosti. Vytrhnout ze čtení se nechá v momentě, kdy jsou všechny sešity vyskládány na stole, aby je mohla najednou zkontrolovat. Zjištěné chyby sama neopravuje. Pouze na ně upozorní a nechá autora, aby je našel sám.
 
V případě dlouhého domácího úkolu sdělí přibližné místo výskytu chyby. Dítě si tímto způsobem přirozeně opakuje učení, zároveň je nenásilně vedeno k větší pečlivosti. Krkavčí matka odmítá tvrzení, že známky jsou vizitkou rodičů. Nejsou, oni do školy nechodí.
 
 
Pravidlo číslo 9: Pohyb má léčivé účinky
 
Poznat na nemluvněti, jestli pláče kvůli mokrým plenám, nebo teplotě, je problém. Matce chybí zkušenosti, ve školním věku už ale skutečnou a předstíranou bolest v krku odhalí obvykle spolehlivě. Na léčbu "nemocí" ordinuje krkavčí máma dvacet dřepů, zákaz televize a počítače. Vyléčení pak bývá rychlé.
Správná krkavčí máma ví, že fyzické tresty jsou opravdu až ta poslední možnost vedoucí k nápravě potomka. Mírné donucovací prostředky používá, když už všechny jiné metody selhaly. V arzenálu má nejdříve domluvu, převedení pozornosti na jinou věc, velmi často ignoraci potomka, která bývá nejspolehlivější metodou na potlačení zlobení. Když si ovšem dítě opakovaně plete kopací míč s kamarádem, s matkou či jiným dospělým, volí plácnutí po zadku.
 
 
Pravidlo číslo 10: Opouštět domov je nezbytné
 
Krkavčí matka čas od času odlétá z domova, aby načerpala sílu na další soužití s dětmi. Dlouhodobým pozorováním krkavčí matky zjistily, že v této aktivitě je nutné zachovávat pravidelnost. Jinak si děti zvyknou na jejich přítomnost a případné absence o to hůř snášejí. Ideální periody jsou: jednou týdně zmizet na večer, dvakrát ročně na víkend, jednou za rok na týden. Recipročně odlétá i krkavčí otec.
Možná vám některé metody přijdou trochu drsné, vědci však prokázali, že spokojené dítě může být jen tehdy, když má spokojenou mámu. Tak se tím snažte řídit.
 
Zdroj:  OnaDnes , Autor: Eva Tichá
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář